Nechat si pomoct?

Vždycky když zjistím, že se někde objevila seriozní služba nabízející pomoc v domácnosti, musím říct, že mě to potěší. I já patřím k těm ženám, které občas neví, kde jim hlava stojí a  rády přijmou pomoc. Ale abych byla upřímná, je třeba říct, že to prosté a jednoduché „přijmout pomoc“, mělo svůj váhavý a pochybovačný vývoj. Ptáte se, co je na tom tak těžkého? Tak to jste si zatím asi až tak moc pomáhat od profesionálů v oblasti péče o rodinný krb nenechali, protože jinak byste se s prominutím, tak naivně neptali.
Tento druh podnikání – tedy pardon, už tohle samotné označení mě trochu dráždí, protože trochu znepřesňuje možní i tak trochu znevažuje to, co nabízí. A tak se mi  ani nechce napsat podnikání, ale spíše mi na to sedí slovo služba. Má-li tato práce opravdu splňovat svůj účel, pak vyžaduje lidi určitého osobnostního typu. Najdete tu ty, kteří se rádi a ochotně starají o druhé, vychovávají,  učí, radí, pečují, léčí a dbají o tělesnou, duševní i duchovní pochodu. Jsou podnikaví, to ano, ale ne z hlediska tržních mechanismů, a tak se i většina těchto „podnikatelských aktivit“ rozjíždí pomaleji než by si zasloužila. Dnešní i budoucí hektický život pracujících žen  plný zvyšujících se nároků, shonu a stresu se bez tohoto druhu pomoci postupně neobejde. A věřte, že to není hudba daleké budoucnosti, ale velice blízké přítomnosti. Koneckonců část z nás už to poznala na vlastní kůži.
Jen je potřeba splnit dvě podmínky. Ti, kteří se rozhodli nebo rozhodnou takové služby nabízet, musejí na své cestě dostatečně vytrvat a porvat se nejen s tržním přemýšlením, ale také s osvětou u těch, kterým své služby určili. Příliš mnoho žen stále ještě žije v přesvědčení, že rodina i domácnost a vše, co je s nimi spojené, by měly zvládnout samy. Ale den má stále 24hodin a prodloužit nejde. A i ony samy jako lidské bytosti mají jen omezené množství energie a budou-li si samy nároky na sebe sama stále zvyšovat, tak jak je k tomu nepřímo nutí dnešní kult krásné a mladistvě vyhlížející  okouzlující pracovně vytížené  ženy se dvěma rozkošně prospívajícími dětmi a usměvavým manželem v čisťoučkém a napulírovaném domečku, nebudou schopny bez pomoci a rozložení sil to úspěšně zvládnout.
Pochopit, že potřebuji pomoc, říci si o ní i si nechat si pomoc, to patří k těm těžším věcem v životě člověka a troufám si napsat, hlavně žen. Možná řeknete „ano, co si neudělám sama – to nemám“, ale ruku na srdce, nevychází to také tak trochu z toho, že jste nedala prostor těm správným pomocníkům?
A tak přeji všem, kteří „podnikají v oblasti ulehčení domácích prací ženám“, pevné nervy, sílu i vytrvalost a soukromé individuální ujištění – máte dobrý produkt s budoucností. Jen jste možná trochu předběhli vývoj ženské psychiky, a tak bude ještě chvíli trvat než „to půjde samo na dračku“ , ale věřte, že půjde!

Foto: boconcept.cz